Vyvýšené záhony
Zdravé záhonky bez rytí a plevele. Chtěl bys nejvíce času na záhonech věnovat sklízení zeleniny? Proč ne, je to snadné..
Založení záhonků
Vše o založení záhonů najdeš na Permakulturní záhony
Záhonoviště - ráj pro zeleninu
Na zahradě je 8 záhonů 5m dlouhých a 1,2m širokých s výškou necelých 30cm.
Volil jsem metodu záhony na karton. K mému překvapení, když jsem po dvou letech rozhrnul zeminu, našel jsem na dně hutný, nepropustný, tlející travnatý koberec. V podstatě jsem udělal takové „květináče“ na trávě, naštěstí díky množství materiálu rostliny netrpěli nedostatkem prostoru pro kořeny.
Ale mohl jsem během jednoho odpoledne a prvním a posledním zrytím ušetřit přírodě proces na několik let. Více o tvorbě záhonků Permakulturní záhony
Skoro 50m2 záhonkové plochy dopřává letní soběstačnost, dává dostatek prostoru pro experimenty, chyby a přebytek zeleniny pro rodinu a kamarády.
Záhony byly založeny vrstvením veškerého biologického materiálu, který byl k dispozici, sousedé také ochotně přispívali, ale bylo to stále málo a na pomoc dojel jeden kontejner z kompostárny. To vše bylo překryto několika kubíky štěpky. Na první pohled to není zřejmé, ale v záhoncích je 14m3 materiálu, to jsou skoro dvě plné tatrovky.
Záhonky se obejdou bez rytí a bez plení. Je zde stále vrstven nový a nový materiál bez semen plevelů a ten tedy nemá z čeho růst. O kyprost půdy se stará příroda životem uvnitř půdy, stejně tak tlející kořeny, kdy je při sklizni odřezaná pouze nadzemní část rostlin, nebo jsou rostliny ponechány na místě a zamulčovány.
Jak vysoké vyvýšené záhony stavět? Ideálně tak, abych do nich mohl pohodlně vyklopit kolečko.
Výsev
Provádím dvěma způsoby.
První způsob obnáší odhrnutí mulče v řádcích a výsevem přímo do zeminy. Vznikají tím žlábky, které velmi dobře drží vlhko.
Druhou variantu provádím pokud kompost z podzimu není dostatečně rozložený a má hrubou strukturu pro výsev semen. Rozhrnu mulč a část nerozloženého kompostu, na který položím vrstvu nějakého substrátu, nebo dostatečně rozloženého kompostu (hlavně čistý, bez semen) do kterého následně vyseji semena.
Hloubku výsevu provádím podle instrukcí na sáčku. Pokud jsou teplé a suché dny, dostatečně zavlažuji, jemným proudem vody, aby nedocházelo k vyplavování semínek.
Výsadba
Sazenice vysazuji pouhým rozhrnutím půdy a vložením kořenového balu do záhonu, poté přihrnu štěpkou.
K výsadbě můžeme použít kořenové bakterie, pro posílení rostliny, třeba symbivit.
Případně umístím měděný límec, který zatlačím mírně do zeminy, aby žádný slimák nepodlezl.
Teplomilné rostliny vysazuji podle počasí v 1. půlce května.
Datum 15. května je jisté, že už by opravdu neměl přijít žádný noční mrazík.
Zelenina roste
Po výsadbě již téměř nic nedělám, pouze kontroluji a zalévání viz dále. Občas usměrním dýně, tyčkovým rajčatům a paprikám poskytnu opory, upevním je, nebo jim vylámu boční výhonky. Většinou je vylamuji cca do půlky léta, pak je nechám ať urůstají plísni. Protřídím mrkve, saláty třídím spíš až sklízením.
Nejvíce času věnuji otrhávání plodů. Po prvních sklizních dělám opakované výsevy do volných řádků až do srpna.
Zúrodnění záhonků
Na záhon můžeme vysazovat rostliny, které zlepšují půdní vlastnosti. Může to být po sklizni s příchodem podzimu, nebo pokud se rozhodneme na záhon dále nic nevysévat, tak i dříve. Případně když záhon daný rok neplánujeme využívat vůbec, tak již z jara. Ideální jsou pro tuto práci bobovité rostliny. Ale dobrou práci provede cokoli s názvem „zelené hnojení“. Jsou to rychle rostoucí rostliny, které vytvoří velké množství biomateriálu, zastíní povrch a snižují odpar vláhy.
Rostliny vážící vzdušný dusík mají zásadní přínos – vázání vzdušného dusíku, který nitrifikační bakterie uvolňují následně do půdy a dochází tak k zcela přírodnímu hnojení. Těmto rostlinám říkáme dusíkáče. Během růstu vytvoří navíc velké množství biomasy, kterou následně zamulčujeme. Buď pouze štěpkou a nebo kompostem a následně štěpkou.
Můžeme použít například pelušku, hrách, vlčí bob, svazenku, hořčici, řepku a jejich kombinace.
Ukončení sezóny
Po sklizení posledních plodů, nebo s příchodem mrazivých nocí, které rázně ukončí sezónu následuje krmení záhonů.
Rostliny, které chytly plísně je vhodné odstranit, ale určitě nedávat do kompostu. Ideálně spálit, nebo mít vyhrazené speciální místo, kam odkládat napadené rostliny a poté je překrýt vrstvou zeminy, nebo alespoň řádnou vrstvou mulče.
Vše zbylé překrýt vrstvou kompostu. Vždy použiji vše, co mám. Kompost pak dále přemulčuji štěpkou, ideálně alespoň 5cm vrstvu. Kompost je živý a nesmí proschnout ani promrznout, vrstva štěpky přes zimu slouží jako izolace a přes léto snižuje odpar vody.
Odpověď na otázku, kdy ukončit sezónu může být takto jednoduchá, může nám jí říci zelenina sama – při přemrznutí.
Jaké výhody přináší mulčování záhonů?
1. Pokud půdu zakryjeme formou mulče (subjektivně preferuji štěpku z listnatého dřeva, alespoň na záhony), příroda už nemá potřebu půdu dále zakrývat. Tedy podporovat zde růst „plevelu“.
2. Vrstva mulče také velmi sníží odpar vody, sníží nebo dokonce i vymizí potřeba zalévání (hlubině zúrodněné záhony).
3. Pokud na mulč položíme vrstvu kompostu, který opět překryjeme mulčem, a tento proces budeme každý rok opakovat, během pár let získáme tak kyprou zeminu, že budeme sázet rostliny pouhým rozhrnutím půdy holýma rukama.
4. Zmizí potřeba rytí, ztrácí význam. Půda je kyprá svou přirozeností. Navíc nebudeme narušovat strukturu půdního života, který zase pracuje pro nás. Rytím také přivádíme semena plevele, která jsou hluboko v půdě na světlo a „startujeme“ je.
5. Celý „bioodpad“ se mění na biodar, kterým živíme záhonky, keře a stromy. Vlastně záhonky jsou tak trochu komposty na ležato.
6. Tvoříme si tak novou a extrémně zdravou zeminu, která je navíc plně propojena s koloběhem místa, končí zde věci, co v místních podmínkách vyrostli a tyto informace z rostlin o místě se předávají dál a dál.
7. V takto úrodné půdě není důvod používat hnojiva.
8. Když zachováme čistotu kompostu (viz kompostování) nebudeme do záhonků dodávat další a další semena toho, co tam nechceme.
Zavlažování záhonků
Po výsadbě a výsevu zavlažuji hadicovou sprchou rovnoměrně řádky nebo rostlinky jednou až dvakrát za týden, podle počasí a prosychání. Jakmile mám pocit, že se rostliny uchytili nebo vytvořili dostatečné kořínky, přecházím pouze na automatickou závlahu. Jsou místa, kde nedostříkne, což by u výsevu nebo výsadby mohlo vadit, ale jakmile mají rostliny dostatečné rozvětvené kořeny, pro vodu si „šáhnou“.
Automatická závlaha záhonů kropí záhony 1x až 2x týdně z jara. V létě 3x, a když jsou velmi horké dny tak 4x. Při stálém počasí ji nechávám pouze na spínacích hodinách. Aby došlo k řádnému nasycení záhonů, využiji cca 500 – 600l (+-10l/m2) na jedno zalití, které je rozděleno 2x za noc, 21:00 a 3:00. Když se do suché zeminy lije voda, stéká po ní. Proto rozdělení zálivky na dva cykly, aby zemina měla dostatek času natáhnout vláhu;.
Snažím se zavlažovat tak, aby vznikly mokro-suché cykly. V suché části cyklu jsou rostliny nuceny natahovat kořeny a šáhnout si pro vodu, na druhou stranu vláhy nesmí být ani nedostatek. Čím větší kořenový systém, tím silnější rostlina může vyrůst. Půda také potřebuje trochu proschnout a nasytit se kyslíkem, který je také důležitý pro kořeny a rostlinu samotnou. Když je pak záhon dostatečně nasycen vodou tak jí má rostlina k dispozici, kolik potřebuje.
Naopak pokud je vláhy moc, rostlina se vodou dusí, zpomaluje růst a zároveň přijímá méně živin kořeny.
Obecně preferuji zalévat méně často s větší dávkou vody.
Kolik kompostu záhonky spořádají
Každý podzim spotřebuji veškerý Kompost (cca 4 kubíky) a rozprostřu jej na záhonky. Pokud tam něco roste, vadne a nebo už jen tak leží, nevadí, právě naopak – spojí se s dodaným kompostem.
V ideálním případě další 2 – 3 kubíky štěpky na zamulčování kompostu. Mohla by být použita sláma, ale zdejší invaze slimáku jí nedovoluje použít, mají jí rádi. Štěpka jim klade alespoň nějakou překážku.
Je to hodně materiálu, na druhou stranu podzimní „nakrmení“ a zamulčování je jediná péče, kterou záhony vyžadují – nic víc.