Škůdci a nemoci
Škůdci a nemoci jsou odpovědí přírody, že něco není v rovnováze.
Jsou zde pořád, ale přirozeně koexistují v harmonii s okolím. A my lidé tuto rovnováhu narušujeme tím, co chceme, co děláme a co považujeme za správné.
Mezi další důvody jejich přítomnosti patří, že jsou rostliny slabé nebo nemají ideální podmínky.
Rostliny tedy volají o pomoc a příroda je slyší. Snaží se je z daného místa odstranit. Má k tomu celou řadu prostředků, kterým my říkáme škůdci a nemoci. Snaží se je odstranit z prostého důvodu, aby se uvolnilo místo pro jiné rostliny, které by zde prosperovaly.
Na druhou stranu má svůj vliv přešlechtění zeleniny, kdy se dlouhodobým zaměřováním na kvalitu plodu upozaďovaly ostatní aspekty.
Otázka pak tedy není, „jak se zbavit škůdců?“, ale mění se na otázku „jaké jsou ideální podmínky a druhy pro dané místo“?.
Vytvoření ideálních podmínek trvá roky, je to běh na dlouhou trať. Když změníme náš přístup, může zdá, že se situace ze začátku zhoršuje – pravděpodobně to tak bude, hledá se nová rovnováha, nejdřív přijde škůdce a až následně korekční impulz od přírody.
Příroda potřebuje svůj čas, najděme trpělivost pro její cesty.
Přírodní rovnováha v zahradě
Rovnováha na zahradě vzniká vytvoření podobných podmínek jaké panují v přírodě. V okamžiku, kdy tyto podmínky jsou k dispozici, zahradní ekosystém může začít žít svým životem.
Tento přístup ale nemusí naplnit vložená očekávání. Zahradu necháváme žít volně a budou v ní tedy ti, které tam chceme, ale také ti, které tam nechceme. Nezmizí, pouze se jejich existence dostane do pomyslného přirozeného stavu s okolím, které bude mít dost prostoru a síly udržovat vzájemné počty v rovnováze.
A jak poznat, zda je naše zahrada plná života a svým charakterem přitahuje všelijaké živočichy? Odpověď je jednoduchá, pokud naše zahrada vypadá více jako kus přírody, tak jsme na dobré cestě.
Cesta začíná přeměnou našeho přístupu k zahradě a pak i zahrady samotné. V případě, že na naší zahradě pouze přestaneme používat chemii a stále budeme mít krátký upravený trávník, uhlazenou okrasnou zahrádku a na pozemku pár stromů nebo keřů, výsledkem bude nejspíše zklamání.
I. V první řadě je prevence, aby rostliny neměli důvod volat o pomoc
Silné a zdravé sazenice
Jejich vitalita může být podpořena půdními houbami, třeba symbivit.
Rezistentní odrůdy
Když vybírám jaké semínka koupit, dávám přednost rezistentním odrůdám. Zejména to platí pro rajčata a okurky, které jsou velmi náchylné na plísně.
Odolné odrůdy pro dané místo
Dlouhodobým pozorováním zjistit, jaké odrůdy u nás prosperují nejlépe. Zde se jedná o prověřování a výběr těch odolnějších kandidátů a případně o potvrzení informací, které se píší na sáčku se semínky.
Kvalitní, živá půda
A s dostatkem živin. Tohoto stavu zle docílit například mulčováním a pravidelným přesouvání kompostu na záhony.
Mějme na paměti, že tento stav stav je přirozeným
Viz. Kompost
V případě požeru výsadbu provádět natolik hustou
Aby prostě něco přežilo. Příroda na to jde stejně. Z každé rostliny jdou do bezprostřední blízkosti stovky, tisíce a v případě stromů desetitisíce semen. Když nám jich vyroste více, protřídíme je na požadovanou vzdálenost – s rezervou. Semínka kupuji od Semo na jejich stránkách v zahradnických baleních, která jsou pro tento způsob cenově přívětivá.
Zdravý zahradní ekosystém
Takové místo bude sebe samo regulovat ve všech směrech. Po nás to vyžaduje najít harmonii a krásu v přirozenosti a jisté „divokosti“.
Členitost, voda, divoké zákoutí, vysoká tráva a různé přirozené prostory, kde mohou přebývat nejrůznější živočichové, od malých broučků po ježky, slepýše, žáby, ptáky.. A ano, je tam ukrýt i pro ony škůdce, ale nyní slouží jako potrava pro spoustu dalších živočichů.
II. Nebojovat stálým úsilím, ale vytvořit nevlídné prostředí pro nevítané hosty.
Vysazovat rostliny, které odpuzují škůdce
A nebo jsou prospěšné pro půdu poblíž, nebo přímo do záhonů, do skleníku a kolem stromů a keřů, Třeba měsíček, aksamitník, levandule, tymián, lichořeřišnici, petúnie, chryzantémy..
Extra silné sazenice
Vysazením větších sazenic můžeme rostlinkám pomoc, aby slimákům zvládly „ujet“.
Bariéra mezi záhonem a okolím
Vyvýšené záhony jsou také vytváří menší bariéru pro slimáky
Mulč
Dřevní štěpka slimákům znepříjemňuje pohyb, nezabrání jim, ale je jich tam o trochu míň
Ochrana záhonů nebo jednotlivých rostlin
Slimákům vadí statický náboj, který vytváří měď
- Měděné lepící pásky kolem celých záhonů zase o něco sníží jejich výskyt
- Velmi účinné jsou měděné límce kolem paprik, dýní, cuket a okurek jsou téměř 100% řešení, dokud rostliny nezačnou vyvářet „mosty“ kontaktem s okolí plochou. Jsou dražší, ale vydrží navěky. A pokud jsou pro nás moc drahé, protože máme hodně sazenic a nakonec žádná neodolá nájezdu slimáku, tak pouze s několika límečky bude naše sklizeň o hodně větší, než bez nich.
III. Přirození predátoři
Přirozené prostředí pro predátory
Vytvořit domečky, nebo zákoutí pro všelijaké zvířátka, která se živí hmyzem, ježci, žáby, ještěrky, sluníčka sedmitečná a mnoho dalších
Ubytování ptáků
Umístit budky pro ptáčky. Sýkorka v době hnízdění spořádá až 2,5kg hmyzu.
Bioagents
Různí parazitičtí roztoči, hlístice vosičky a další. každý má své přirozené nepřátelé.
Viz. Škůdci a skleník
Indičtí běžci
Kachna, která se živý slimáky a jejich vajíčky.
Chytré houby
Polyversum, houba živící se spóry jiných hub a plísní. Ideálně již jako prevenci, plísně nezastaví, ale značně zpomalí.
IV. Lidský zásah
Nepoužívat chemické přípravky, likvidují vše, otravují půdu, vodu a nám plody toho, co s láskou pěstujeme. Kromě „škůdců“ likvidují i jejich přirozené predátory a tím si vytváříme začarovaný kruh. Čím víc budeme používat chemii, tím víc se nám bude potvrzovat, že to bez ní nejde.
Z lidských zásahů využívám zejména ve skleníku, kde není zcela přirozené prostředí:
Zde používám občas Ferramol proti slimákům a pravidelně Bioagents.
Viz. Škůdci ve skleníku
Slyšel jsem o výborných účincích kolonoidního stříbra proti plísním na rajčatech, okurkách… Přístroje pro jeho výrobu stojí cca od 4 000kč.
A jak to celé funguje v praxi?
Žádné z těchto opatřeních není funkční na 100%, spíše třeba na 20% – 30% (kromě měděných límců kde je ochrana téměř 100%).
Funkčnost vzniká dlouhodobou kombinací více opatření, která stojí na vyladěné I. skupině. Touto kombinací se pak můžeme blížit do vyšších desítek procent. Mějme na paměti, že stav prostý života je pro přírodu nepřirozený a vždy se tam nějaký nezvaný host najde. Regulujeme tedy pouze množství.
U nás jsem skončil u toho, že se pouze snažím znepříjemnit pohyb slimákům. A že jich tu máme, cokoli ze zeleniny vysazené volně nemá téměř šanci přežít, když zaprší, zlikvidují velké rostliny dýní, klidně i s dýněmi, dokonce ojídají jak keře, tak i ovoce na stromech. Kombinace výše zmíněných zábran nám umožní dopěstovat a sklízet zeleninu na záhoncích. Slimáků je rok od roku méně a méně, ale stále jich je dost.
Indické běžce zatím nemáme.
Ostatní „škůdci“ mě spíše upozorňují na nedostatky. Jednu sezónu jsem vysel moc nahusto brukvovité, přišli broučci a to nahusto snědli. Když bylo dokonáno zase sami zmizeli. Kde to nahusto nebylo, tam nebyly. Je pár mšic na rybízu, ale ničemu to vlastně nevadí. Byl problém, když jsem se s nimi snažil dřív bojovat, to se pak množili velmi rychle a šířili se na všechno možné – chtěli pouze přežít, nemohou dělat nic jiného než se namnožit co nejvíc a do co největšího okolí. Když jsem jím dal prostor a klid tak se udržují v rovnováze.
Všichni snažíme pouze najíst. Když nám někdo klade překážky, přirozeně zvýšíme úsilí. Ve světě zvířat, rostlin a hmyzu je to stejné. Když víme, že se všichni chtějí jen najíst, proč jim to nedopřát. Ať si každý pochutná na tom, co má rád. Nám se nic nestane, bude o pár bobulek rybízu méně, nebo třeba tento rok bude málo zelí, ale něčeho jiného zase bude víc. Můžeme vysadit o keř, dva, tři navíc, o záhonek.. Budeme mít zdravou a živou zahradu, které nám toho do budoucna poskytne mnohem více, s méně práce a ještě v nejlepší kvalitě.