Guild - funkce
V českém jazyce by význam slova „guild“ zněl něco jako rostlinné společenstvo kolem hlavního stromu.
Je to navzájem prospěšné uskupení rostlin kolem něj, kde využíváme všech rostlinných pater pro získávání plodů a snažíme se zde kombinovat sezónnost rostlin, aby guild stále něco produkoval.
Následným skládáním jednotlivých guildů do většího celku pak vzniká jedlý les.
Přizpůsobení podmínek na míru rostlinám
Lokální ovlivnění podmínek, aby co nejvíce vyhovovali danému uskupení rostlin. Například vyvýšením guildu s použitím různých materiálům můžeme vytvořit velmi pestré podmínky jen pár metrů od sebe. Guild s kameny, pískem a trochou kompostu bude poskytovat úplně jiné podmínky, než-li guild o kousek vedle, který bude „sedět“ v malé prohlubni. Vykopaný materiál může být základem toho druhého. Pokud navíc bude třeba v zákrytu velkého stromu, rozdíl se bude násobit.
Každý jednotlivý guild má navíc svoji jižní a severní stranu a my tak můžeme každé rostlině dopřát ideální podmínky pro život.
Skladba rostlin bude vycházet z pěti aspektů:
1. Vyplnění času - sezónnost roslin
2. Vyplnění prostoru horizontální - vzdálenosti mezi rostlinami
Vhodné rozložení rostlin v prostoru horizontálně, aby každá rostlina měla dostatek místa vzhledem ke svému přirozenému vzrůstu. Časem dojde k přirozenému „tak akorát“ vyplnění prostoru, kdy budeme moci sklízet plody na každém rostlinném patře – strom, vyšší a nižší keře, bylinné patro, půdopokryvné rostliny, popínavky a případně kořenové v rhizosféře.
Tímto promyšleným poskládáním rostlin jim do budoucna zajistíme dostatek prosvětleného prostoru, aby nám pak poskytovaly sladké plody. Zajitíme tím zdravé proudění vzduchu, které omezuje tvorbu různých nemocí. Usnadníme si sklizeň a nebude třeba rostliny neustále tvarovat a prořezávat.
Vybírat můžeme třeba z Jedlé stromy a keře.
Neplatí to pro živé ploty, větrolamy a jiné účely, kde je produkce ovoce vedlejším přínosem.
3. Vyplnění prostoru vertikální - rostlinná patra
Využití všech sedmi rostlinných pater.
Vrcholky korun stromů
Patří sem nejvyšší stromy v systému. Tyto stromy dominují, ale obvykle oblast nezaplní, aby sluneční světlo mohlo v dostatečné míře pronikat do všech pater.
Vytváří základ pro život pod nimi.
Stromy
Kterým se daří ve stínu vrcholků větších stromů.
Keře
Vyšší a nižší keře, do této skupiny spadá většina keřů s bobulovitými plody.
Byliny
Většina rostlin v této vrstvě odumírá každou zimu. Na rozdíl od keřů netvoří dřevnaté stonky. V této vrstvě je mnoho kulinářských a léčebných bylin. Mohou zde být jednoletky, dvouletky nebo trvalky.
Povrch půdy – půdopokryvná vrstva
Lehce se překrývá s vrstvou bylin. Nicméně rostliny v této vrstvě rostou mnohem blíže k zemi. Rostou velice nahuštěny na sebe, aby zaplnily volná místa na zemi. Tyto rostliny drží půdu pohromadě a snižují erozi.
Rhizosféra
Kořenová vrstva v půdě. Hlavními složkami této vrstvy je půda s organismy, které v ní žijí, kořeny rostlin, včetně kořenové zeleniny, jako jsou brambory a další jedlé hlízy, houby, hmyz, hlístice, žížaly atd..
Vertikální vrstva
Popínavé rostliny, jako je fazol, vinná réva, kiwi..
4. Propojení funkcí rostlin
Využití prospěšných vztahů mezi rostlinami.
Jaké hlavní funkce při skládání guildu vzít v úvahu?
Schopnost vázat dusík – „dusíkače“
Jedním z nejdůležitějších prvků nezbytných pro růst rostlin je dusík. Běžně nejsou rostliny schopny využívat přímo plynný dusík z atmosféry, ale musí ho přijímat z půdy a hnojiv. Některé rostliny mají schopnost atmosférický dusík vázat. Jakmile rostlina částečně nebo úplně odumře, dusík se uvolní do půdy, dojde k přírodnímu pohnojení.
Třeba u keřů postačí jejich prostřih.
Příklady: hrách, fazole, vlčí bob, vojtěška, jetel, lupina, hořčice, komonice a z keřů hlošina, rakytník, motýlí keř, arónie, čimišník.
Dynamické akumulátory
Hlubokokořenné rostliny vynášejí živiny z hlubších vrstev půdy na povrch, kde se po rozkladu listů stávají přístupnými pro další rostliny.
Příklady: křen, kostival, komonice, pampeliška, čekanka.
Rostliny přitahující opylovače
Tyto rostliny přitahují včely, motýly a další opylovače a zajišťují opylení květů.
Příklady: okrasné cibule a česneky, levandule, brutnák lékařský, měsíček lékařský, šalvěj, třapatkovka, šanta, dobromysl, divizna a z keřů motýlí keř, hlohyně, kalina, svída, bobkovišeň, maliník..
Odpuzovače škůdců a dezinfekce půdy
Rostliny, které vylučováním vůní nebo chemických látek odpuzují škodlivý hmyz a chrání tak ostatní rostliny před škůdci.
Příklady: měsíček, česnek, bazalka, šalvěj, máta, levandule, rozmarýn, lichořeřišnice, vratič, tymián, povijnice..
Půdopokryvné rostliny
Rostliny, které svojí přirozeností mulčují a pokrývají půdu, omezují růst plevelů, zadržují vláhu a zabraňují erozi.
Příklady: máta, jahodník, vojtěška, barvínek, dřišťál, jetel, tymián, lichořeřišnice, mateřídouška, devaterník, vrbina, rozchodník a z keřů brusinka, skalník brslen, mochna..
Produkční rostliny
Rostliny, které produkují jedlé plody.
Příklady: vytrvalá zelenina a Jedlé stromy a keře
Léčivé rostliny
Rostliny, které mají zdraví prospěšné účinky. Těchto rostlin je obrovské množství, skupinu lze redukovat na rostliny, které pěstujeme kvůli konkrétním pozitivním účinkům pro naše zdraví.
Rostliny produkující biomasu
Rostliny pěstované kvůli jejich rychlému růstu. Jednoleté jako svazenka, hrách, hořčice, peluška, řepka a jiné, pěstované jako zelené hnojení pro zkvalitnění půdy. Nebo stromy a keře využívané na dřevo, ať už jako vrstvu mulče nebo na štěpku.
Co máme rádi
To, že nám pohled na rostlinu přináší radost, nebo vzpomínky je také plnohodnotná funkce.
To co máme od srdce rádi nás podvědomě a jemně táhne k tomu, co je nám prospěšné, nebo co dokonce potřebujeme, aniž bychom si to uvědomovali
5. Tvorba rozmanitosti
Je již spíše důsledkem předchozích aspektů. Zajišťuje stabilitu tvořeného ekosystému v nepříznivých a nebo v měnících se podmínkách.