Jak zahradničit v souladu s přírodou
Od pěstování zeleniny a ovoce, přes skleníky až po celou
permakulturní zahradu. Způsobem, který člověku přináší radost i užitek
a zároveň tím podporuje rovnováhu a zdraví
přírody kolem nás.
„Nekonečno ve Tvých dlaních
A věčnost v okamžicích
Vidět svět v zrnku písku
A nebe v divoké kvítku“
O filozofii permakultury až po návrh vlastní zahrady a péči o ní.
O pěstování zeleniny od zasetí semínka až po uložení záhonů k zimnímu spánku.
O pěstování ovoce, od výběru z nesmírné rozmanitosti ovocných druhů, přes způsoby rozmnožování a pěstování v květináčích až po údržbu stromů.
O materiálech pro stavbu skleníku až po jeho (ne)tradiční vytápění a pěstování v něm.
Záměr stránek je v co nejmenším množství textu poskytnout člověku představu, jak přistupovat ke své zahradě, pozemcích nebo farmě v souladu s přírodou, využívat její přirozené procesy v náš prospěch – a nebo naše činnosti jim podřídit.
Odměnou nám pak bude s lehkostí vypěstované ovoce a zelenina pouze za součinnosti přírodních procesů. A časově nejnáročnější činností na záhonech se stane sklizeň plodů.
K tomu, aby příroda rostla, není potřeba žádné přílišné bádání, děje se tak samo sebou od úsvitů věků. Co se ale od nás vyžaduje, je nestát jí v cestě a dát jí prostor k tomu, aby se to mohlo dít samo.
– Žít –
Nenajdeš-li na stránkách odpověď na Tvé otázky, napiš mi je a já je doplním k užitku všech.
Jedno staré zahrádkářské rčení říká:
„Je to nekonečný boj„.
Boj, ve kterém se snažíme přírodě vnutit naši představu, jak by měla fungovat a vypadat.
Ona nám odpovídá svým jazykem, „říká“, že takto ne.
A my pak tedy jdeme a bojujeme za svoji pravdu, za to, co jsme se naučili, co si myslíme a za naše přesvědčení – většinou tak konáme proti její přirozenosti a principům, na kterých stojí od samého počátku.
Vzdejme se trochu a zkusme s přírodou být „zajedno“.
Pomáhat jí v tom, co by dělala sama a nechat její přirozenost pracovat pro nás.
Prostě ať si to Žije!
Nakonec všichni Ti škůdci a plevele jsou pouze přírodní síly, které se jen snaží narušit to, co přírodě nevyhovuje. Snaží se to narušit právě proto, aby to následně mohla uvést do rovnováhy.
Jen k tomu potřebuje mnohem delší čas, než od sezóny k sezóně.
Její hodiny bijí jinou rychlostí než ty lidské.
Dělej co máš ze srdce rád, co Tě baví, způsobem, jaký Tě naplňuje a přináší Ti smysl.
„Ať je moje srdce čisté, mysl září jasně
Ať má duše zpívá ne jinak než krásně
Ať mé tělo v radosti se koupe
život ať mě houpe
v rytmu odvěkém
Ať jsem šťastný, že jsem člověkem“
Z písně V rytmu země
„A viděl Bůh, že je to dobré – tím jsem začal. Tedy já nemám právo Mu kritizovat Jeho Dílo, neb hanět neb tím opovrhovat. Tím jsem si ohromně zjednodušil celou svoji cestu. Tedy začal jsem považovat vše za dobré, neb On to učinil. Abych od uvažování přešel k jistotě, začal jsem o věcech, které mne potkávaly, myslet znovu, oprošťovat, a – jak já říkám – zapustil jsem to do Božského Světla. A on mi to vracel objasněné, osvětlené Jeho Moudrostí. Z toho mi přišlo poznání; přestal jsem myslet na Něj a začal jsem myslet Jím, jednat Jím, mluvit Jím. Přestal jsem jít cestou k Němu a rázem jsem se postavil na Jeho stanovisko.“
František Drtikol